Ford Motor Company (často nazývaná zkráceně Ford, někdy také FoMoCo, Ford Motor nebo FMC) je americká nadnárodní korporace, vyrábějící automobily. Tento výrobce automobilů byl založen Henry Fordem v Deabornu, na předměstí Detroitu, ve státě Michigan, ve Spojených státech (kde sídlí v současnosti vedení společnosti), 16. června 1903. Od počátku 20. století byl Ford společně s firmami General Motors a Chrysler členem Detroitské „Velké trojky“ výrobců automobilů společnosti, které dominovaly americkému automobilovému trhu.

Rozvoj sériové výroby

Ford zavedl metody masové výroby vozidel a hromadného managementu průmyslové pracovní síly. Ford uskutečnil nápady Eli Whitneyho, který vyvinul jednu z prvních montážních linek s použitím univerzálních součástek. Díky tomu bylo možno uvést do provozu velmi levnou, opakovatelnou a spolehlivou výrobu. Použití pásové dráhy k pohybu vozů k dělníkům bylo v tomto průmyslovém odvětví unikátní a rychle se stalo oblíbeným způsobem výroby. Jakmile se totiž stala práce jednoduchou a opakující se, bylo možné najmout nezkušené pracovníky, kteří se mohli rychle naučit jednoduché úkoly (ačkoli to odstranilo téměř veškeré uspokojení, které mohl mít dělník vykonávající různorodé činnosti). Ale umožnilo to výrobu prvního světového auta Ford model T, který jako první cenově dostupný automobil vytvořil masovou motorizaci světa.

Podrobnější informace naleznete v článku Ford model T.

V České republice

Česká pobočka Ford Motor Company (Ford Motor Company, s. r. o.) zajišťuje dovoz a distribuci osobních a užitkových automobilů značky Ford do České republiky, její centrála je v Praze ve čtvrti Karlín v ulici Karolinská 654/2. Zajímavostí je, že Ford v rámci úspor (stejně jako General Motors) převedl v roce 2006 některé za svých kanceláří do České republiky do Olomouce, kde čeští pracovníci vykonávají administrativní servis (claims, supply chain management) pro americkou společnost Ford Motor Company a její autorizované prodejce vozů Ford. Zajímavostí take je, že v České republice má mnoho dodavatelů Fordu své továrny, např. firmy Nemak Czech Republic a Starcam, kteří jsou výrobci hliníkových hlav motorů pro automobily, dále RAI Most, výrobce interiérových prvků z polyretanu pro automobilový průmysl. Osram Česká republika vyrábí a dodává jako prvnímu autu na světě, a to novému Mustangu 2010, variabilní diodové osvětlení; jedná se o systém Osram Joule Led a Topled.[2] Výrobce pneumatik Barum Continental vyrábí pro modely automobilů Ford, jako třeba pneumatiky ContiSportContact 3 pro Ford Focus RS, v Otrokovicích v České republice.

Audi (AUDI AG) je německá společnost, která se zabývá výrobou luxusních automobilů, sídlí v Ingolstadtu v Bavorsku. Je součástí skupiny Volkswagen Group a patří k nejstarším výrobcům automobilů v Německu. Znakem Audi jsou 4 propojené kruhy, které symbolizují čtyři různé výrobce automobilek – Audi, DKW, Horch a Wanderer. V roce 2009 společnost vyrobila 933 tisíc automobilů (včetně 1 200 pod značkou Lamborghini).[1]

V roce 1899 založil August Horch v Kolíně – Ehrenfeldu firmu A. Horch & Cie. Přesně 2 roky trvalo, než z výrobní linky vyjel první automobil Horch. Měl dvouválcový, naležato uložený motor o výkonu 4 – 5 koní. Tento vůz slavil velké úspěchy a v roce 1904 byla zahájena sériová výroba.

Zakladatel automobilky měl problémy se svou firmou a proto se rozhodl v roce 1909 odejít. Horch odchází a zakládá nový podnik. Netrvalo dlouho a světu se představila Audiwerke GmbH.

1913 – Vznikl první automobil firmy Audiwerke GmbH – Wanderer.

1921 – Audi v září 1921 přišlo jako první s vozem, který měl řízení vlevo – typ Audi K. Řízení vlevo se velmi rychle prosadilo, protože řidič měl v zemích, kde se jezdí vpravo, lepší přehled o protijedoucích vozidlech, zejména při předjíždění.

Opět nastala krize, která donutila A. Horche prodat firmu Skaftemu Rasmussenovi – zakladateli DKW. Roku 1932 byl veřejnosti představen závodní vůz Auto Union a došlo k tomu spojením čtyř firem. Auto Union byl první vůz, se kterým se zahájily tzv. crash testy – zjišťování povahy auta při nehodě. Za 2. světové války bylo velké množství továren zničeno, proto byla zastavena výroba automobilů. Výroba byla obnovena až po dlouhých dvaceti letech – z továrny vyjel model Audi 75.

1980 – Na autosalonu v Ženevě bylo představeno Audi quattro – systém stálého pohonu všech čtyř kol.

1986 – Audi demonstruje schopnosti svého systému quattro – Audi 100 CS vyjíždí skokanský můstek.

1994 – Představeno Audi A8 – první sériově vyráběný automobil, který měl hliníkovou karoserii.

2005 – 25. výročí systému quattro. Audi znovu vyjíždí skokanský můstek, tentokrát s vozem Audi A6.

Peugeot je značka automobilů vyráběných francouzskou firmou Automobiles Peugeot, která je součástí koncernu PSA Peugeot Citroën.

Automobil Peugeot 301 vyráběný v letech 1932 – 1937.

Automobil Peugeot 404

Automobil Peugeot 206 z roku 1999

Peugeot 307CC (coupe-cabriolet)

Rodina Peugeotů v roce 1810 přestavěla svůj obilný mlýn ve vesnici Vandoncourt na malou továrnu vyrábějící válcovanou ocel a velké množství dalších ocelových výrobků. V roce 1850 se začal používat typický znak lva. Prvním vyrobeným dopravním prostředkem firmy Peugeot Fréres bylo v roce 1882 jízdní kolo Le Grand Bi.

Armand Peugeot se brzy začal zajímat o automobily a po setkání s Gottliebem Daimlerem a jemu podobnými byl přesvědčen o jejich životaschopnosti. První Peugeotův automobil (parní tříkolka) byl vyroben v roce 1889 ve spolupráci s Léonem Serpolletem. Parní pohon byl těžký, objemný a před jízdou vyžadoval dlouhotrvající přípravy, takže od něj bylo brzy upuštěno ve prospěch benzínového spalovacího motoru. V roce 1890 byl vyroben první čtyřkolový automobil poháněný Daimlerovým benzinovým motorem.

Dalších 29 automobilů se vyrobilo v roce 1892. Peugeot v tomto roce jako první použil u benzinem poháněného automobilu celogumové pneumatiky (pneumatiky plněné vzduchem přišly až v roce 1895). Vozy prozatím vypadaly spíš jako kočáry bez koní a řídily se pomocí páky.

V roce 1896 se Peugeot přestal spoléhat na Daimlera a vyrobil první vlastní motory. Dále následovala mnohá vylepšení: motor se montoval pod kapotu v přední části vozu místo pod vůz, začal se používat volant a auta vypadala mnohem více jako ta dnešní.

V roce 1903 Peugeot začal s výrobou motocyklů, které jsou pod touto značkou vyráběny dodnes.

V roce 1913 se podařilo Peugeotu řízeném Julesem Gouxem zvítězit v závodu Indianapolis 500. Vůz byl vybaven motorem Straight-4 navrženým Ernestem Henrym. Jeho návrh, který poprvé přinesl použití DOHC a 4 ventily na válec, měl velký vliv na budoucí vývoj závodních motorů. V této době Peugeotovi patřila polovina veškeré produkce automobilů ve Francii. Vítězství v Indianopolis se opakovala v letech 1916 a 1919.

Během let 1914 – 1918 se Peugeot zaměřil na zbrojní výrobu a stal se hlavním dodavatelem zbraní a vojenských dopravních prostředků od jízdních kol a tanků až po nábojnice. Po válce se opět vrátil k výrobě automobilů, které se ze zajímavých hraček pro bohaté staly dostupnými pro širší okruh lidí. I přes to se v roce 1926 do samostatné divize Cycles Peugeot odděluje stabilně zisková výroba jízdních kol a motocyklů, aby se tak osvobodila od automobilové, která daleko více podléhá střídajícím se konjunkturám a krizím.

V roce 1929 byl představen Peugeot 201, první automobil pojmenovaný typickým způsobem – tři čísla s nulou uprostřed, což je dnes registrovaná obchodní známka Peugeotu. Peugeot 201 byl také prvním hromadně vyráběným vozem s nezávislým zavěšením přední nápravy. Brzy potom přišla krize, prodej se snížil, ale společnost přežila. V roce 1933 byl ve snaze o obnovení úspěchu nastoupen nový aerodynamický styl a v následujícím roce byl uveden automobil se skládací tuhou střechou. Tato koncepce byla později, v padesátých letech, znovu použita Fordem Skylinerem a v poslední době Mercedesem.

BMW Sauber F1.09 je 4. vozem formule 1 týmu BMW Sauber, který se účastnil mistrovství světa v roce 2009. Monopost byl představen 20. ledna ve Valencii.

Popis

BMW Sauber začal pracovat na F1.09 v únoru 2008. Aerodynamické tvary vozu jim stejně jako všem ostatním týmům určovala pravidla. Přední přítlačné křídlo tvoří tři díly a je stejně široké jako celý vůz. Nos je vyšší a širší. Na čisté karoserii vozu jsou vyšší bočnice v přední části. Na zádi vozu upoutá vysoké a úzké přítlačné křídlo. Systém KERS si tým vyrobil sám.

Technická data

Délka: 4 690 mm

Šířka: 1 800 mm

Výška: 1 000 mm

Váha: 605 Kg (včetně pilota, vody a oleje)

Rozchod kol vpředu: 1 470 mm

Rozchod kol vzadu: 1 410 mm

Rozvor:

Převodovka: BMW Sauber L 7 stupňová poloautomatická.

Brzdy: Brembo

Motor: P86/9

V8 90°

Zdvihový objem:

Výkon: ?/18 000 otáček

Vrtání:

Zdvih:

Ventily: 32

Mazivo: Petronas

Palivo: Petronas

Délka: 518 mm

Šířka: 555 mm

Výška: 595 mm

Váha: 95 kg

Vstřikování Magneti Marelli

Palivový systém Magneti Marelli

Pneumatiky: Bridgestone

Suzuki Motor Corporation (スズキ株式会社, Suzuki Kabushikigaisha) je japonský výrobce automobilů, motocyklů, lodních motorů a dalších. Suzuki je 9. největším výrobcem automobilů, vyrobí více automobilů než BMW, Mazda a Subaru dohromady. V posledních 5 letech vede na domácím japonském trhu prodejnost. V Indii spolupracuje s dceřinou značkou Maruti Suzuki. Některé evropské modely jsou vyráběny v Maďarsku. Vozy Suzuki jsou kvalitní, odolné a spolehlivé.

Motocykly

Suzuki Bandit

Suzuki Burgman

Suzuki DR

Suzuki GS

Suzuki GSR

Suzuki GSX

Suzuki GSX-R

Suzuki Hayabusa

Suzuki Intruder

Suzuki Marauder

Suzuki RM

Suzuki SV

Suzuki Van Van

Suzuki V-Storm

Suzuki XF 650 Freewind

Škoda Octavia je automobil nižší střední třídy vyráběný českou automobilkou Škoda od roku 1996. V modelovém roce 2001 prošla Octavia faceliftem. V roce 2004 byla na trh uvedena druhá generace vozu, která modernizací prošla na sklonku roku 2008. První generace byla po představení následníka dále úspěšně prodávána pod názvem Octavia Tour. V závěru roku 2010 byla její výroba ukončena a pod názvem Octavia Tour se do nabídky dostala Octavia druhé generace. Technicky je totožná s modernizovaným provedením, ale vnější vzhled odpovídá stavu před modernizací v roce 2008.

Kromě klasického liftbacku se Octavie prodává i jako kombi (Octavia Combi), kombi s náhonem všech kol (Octavia combi 4×4 I. a II. generace a oplastovaná verze Scout II. generace), liftaback s náhonem všech kol (Octavia 4×4 I. generace) nebo designově mírně odlišená sportovní verze s výkonnějším motorem (Octavia RS).

Škoda Octavia z let 1996-2000

Práce na voze začaly už v roce 1992, kdy vznikly první studie vozu kompaktní třídy na bázi Golfu III. Od prvního návrhu se uvažovalo o větším typu, jemuž v roce 1993 přisoudili namísto podlahové části Golfu III novou koncernovou platformu určenou pro Golf IV, která se stala základem i pro Audi A3. Tehdy začal skutečný vývoj Octavie. V roce 1994 byly postaveny a odzkoušeny první prototypy.

První, kdo se oficiálně seznámil s novým vozem Škoda Octavia vyráběným v právě dokončené nové hale byli 4. dubna 1996 členové poroty soutěže Evropské auto roku. Značka si velmi přála a potřebovala, aby vůz uspěl na mezinárodním fóru. Byl to po letech opět zcela nový typ (model Felicia vycházel stále ještě z předchozího Favorita), všichni ji chápali jako významný mezník.

Za „klobouk“, tedy to, co je na voze vidět, odpovídalo oddělení vývoje ve Škodě. Původní italský návrh byl podstatně přepracován, konstrukci provedl tým v Česaně. Velký důraz byl kladen na bezpečnost, takže se počítalo nejen s předními, ale také s bočními airbagy, dosud běžnými ve vozech vyšších tříd.

Nový závod pro Octavii otevřel prezident Havel 3. září 1996. Montáž byla oficiálně zahájena také 3. září 1996. Robustní maska chladiče vyjadřovala solidnost a luxus a předznamenávala všechny budoucí vozy Škoda. A co si myslel například Bild-Zeitung? „Staromódní je jen cena“, pravil ve svém hodnocení. V prestižní anketě Car of the year skončila na 4. místě z 29 nominovaných kandidátů.

Faceliftovaná Škoda Octavia ve verzi RS

V únoru 1998 byla představena oficiálně Škoda Octavia Combi. V roce 1999 se začala vyrábět Octavia Combi ve verzi 4×4 a v roce 2001 i liftback (přiřazení zadní nápravy obstarává spojka Haldex, která se uvádí v činnost při prokluzu přední nápravy). V roce 2000 proběhla modernizace, která upravila vzhled vozu do dnešní podoby. Zároveň se představila nejvyšší výbava Laurin & Klement (do faceliftu v roce 2000 se lišila od běžných verzí hlavně čirou optikou předních světlometů a světlým interiérem). Také byl v roce 2001 uveden model RS, který měl motor 1.8T s výkonem 132 kW (180 koní). V roce 2003 verzi RS doplnilo i kombi. 17.února 2004 byla vyrobena miliontá Octavia a od tohoto roku byla první generace prodávána pod názvem Octavia Tour. Poslední modernizace proběhla v roce 2009. Omezila se na nové potahové látky Eminent a Graham z modelu Octavia druhé generace a dále zpětná zrcátka a nový volant z modelu Roomster/Fabia II. Vedle druhé generace vydžela v prodeji dalších více než šest let a s celkovým počtem 1 442 126 kusů odešla do zaslouženého „automobilového důchodu“ až 10.listopadu 2010. V tento den bylo vyrobeno „dalších posledních“ zhruba 40 kusů, ačkoli již den předem byl prezentován konec výroby

Škoda Felicia je osobní automobil, který v letech 1994–2001 vyráběla automobilka Škoda Auto. Automobil se vyráběl jako pětidveřový hatchback[1], pětidveřové kombi[2], užitkový pick-up, větší užitkový Vanplus a vůz Felicia FUN, vyráběný spolu s pickupem ve Vrchlabí,[3] který byl určen pro volný čas.

Jednalo se o model, na kterém se velmi projevilo začlenění automobilky do koncernu Volkswagen, např. zavedením výrobních specifikací, definovaných bázovým modelem a systémem indexů mimořádných výbav. Koncepčně vůz vycházel z předchozího modelu Škoda Favorit, jeho design byl však pokročilejší, vůz byl osazován různými typy motorů a byl výrazně spolehlivější. Oproti modelu Favorit byly zavedeny do vybraných verzí některé nové prvky jako ABS, posilovač řízení aj.[5]

Jméno Felicia továrna převzala od předchozího sportovního modelu Felicia vyráběného v 60. letech 20. století ve verzích s pevnou nebo skládací střechou.

Varianty byly dle vybavení označovány zkratkami LX, LXi, GLX, GLXi, přičemž písmeno „i“ označovalo motor 1.3 s výkonem 50 kW.[7]

Hatchback byl veřejnosti představen v říjnu 1994 v Praze[1] a v červnu 1995 na autosalonu v Brně se představil vůz s karoserií kombi.[8] Od roku 1995 se vyráběla varianta Pickup. V roce 1998 proběhl facelift, změnil se např. tvar masky chladiče, barva a tvar nárazníků (z černé na barvu konkrétního auta, později se takto změnila barva klik a zrcátek), nápis Felicia a tvar předních světel a mlhovek. Výroba byla ukončena 20. června 2001 vozem s číslem karosérie 7 367 379, následníkem modelu se stala Škoda Fabia.[9] Celkem bylo vyrobeno 1 420 441 vozů.[10] V Kvasinách, kde se model vyráběl po skončení montáže v Mladé Boleslavi, byla linka následně přestavěna pro výrobu modelu Superb.

Vývoj a výroba

Model byl vyvíjen částečně na papíře a částečně na počítači. Vývoj vozu s karoserií hatchback začal již v roce 1991 a o rok později byla vyrobena první testovací série. V roce 1993 se vyráběla ověřovací série a od 5. září 1994 začala sériová produkce. Současně byl zahájen vývoj závodních vozů Kit-Car s objemy motorů do 1300 a 1500 cm³. Užitkové verze se vyráběly od roku 1995, kdy ve výrobě nahradily modely založené na vozu Favorit. V Mladé Boleslavi se vyráběly vozy s karoserií hatchback a combi až do roku 2000, kdy byla výroba přesunuta do Kvasin. V Kvasinách se mezi lety 1995 až 2001 vyráběly vozy Pickup, Vanplus a Fun. Ve Vrchlabí se vyráběly akční edice vozů Felicia a vozy Pickup, Vanplus a Fun. Vozy Felicia se montovaly i v zahraničí, v Srbsku a v polské Poznani, kde byly vozy montovány z v Čechách vyrobené montážní sady. Dělo se tak kvůli dovoznímu clu. Felicia (i Favorit) byla pro Škodovku důležitým vozem, protože jeho prodej získával konstruktérům čas na vývoj moderních vozů pod taktovkou Volkswagenu.[12]

Honda Motor Company, Ltd. (japonsky: 本田技研工業株式会社; Honda Giken Kōgyō) je japonský výrobce osobních automobilů, nákladních automobilů a motocyklů. Honda je největším výrobcem motocyklů na světě a je také největší výrobce samostatných motorů dle objemu produkce. Honda se stala v roce 2001 druhým největším japonským výrobcem automobilů, kdy předstihla v produkci firmu Nissan. V roce 2008 byla Honda 5. největší automobilka na světě měřeno dle celkového objemu produkce.

V roce 1986 Honda zavedla samostatnou automobilovou luxusní značku Acura. Honda se věnuje i jiným oblastem v podnikání, jako například návrhu a výrobě zahradních strojů, lodních motorů, elektro generátorů a dalším výrobkům (sekce Honda Power Equipment). Od roku 1986 se věnuje i oboru uměle inteligence a robotiky, kdy výsledkem výzkumné práce je například robot ASIMO z roku 2000. Také Honda vstoupila do společného podniku s firmou GE v oboru letectví. V roce 2004 společně založili firmu GE Honda Aero Engines a nový letoun HondaJet HA-420 je plánovaný na rok 2011.

Firmu založil v roce 1948 Soichiro Honda a v současné době zaměstnává po celém světě 167 231 lidí.

Úplná modelová řada

Accord, Avancier, Civic, City, CR-V, CRX, FR-V, HR-V, Inspire, Insight, Integra, Jazz, Lagreat, Legend, Life Dunk, Mobilio, NSX, Odyssey, Partner, Pilot, Prelude, Ridgeline, Stepwgn, Stream, Shuttle, S2000

[editovat]Modely motocyklů

Supersport

CBR-1000RR

CBR-600RR

CBR-900RR

CBR-600F

CBR-125R

VTR-1000F

CBR 1100 XX Super Blackbird

NSR-125R

Mercedes-Benz (často jen Mercedes) je německý výrobce automobilů, nákladních vozidel, tahačů a autobusů. Nyní je divizí německé společnosti Daimler AG [1] (před rokem 2007 měla společnost název DaimlerChrysler AG).

Firma vznikla v roce 1926 spojením firem Daimler-Motoren-Gesellschaft Gottlieba Daimlera a Benz & Cie. Karla Benze.

Původní firma Mercedes-Benz je nejstarší světový výrobce automobilů. Symbol Mercedesu je velmi známý – již od roku 1909 je to trojcípá hvězda v kruhu. Autorem znaku je zakladatel společnosti Gottlieb Daimler.

Mercedes (María de las Mercedes) bylo jméno jedné ze dvou dcer úspěšného prodejce vozů ve střední Evropě a rakouského diplomata, Emila Jellineka. Jméno druhé dcery bylo Dolores, ale model přicházející v té době právě na trh mohl být pojmenován jen po jedné z nich…

Mercedes-Benz má své museum ve Stuttgartu. Je zde celá historie značky a ukazují se zde všechny Mercedesem podporované sporty – formule, tiráky, dmc … Jsou zde i prototypy nebo exemlpláře.

Současné modely

Česká centrála Mercedes-Benz v Praze na Chodově

třída A (od 2005)

třída B(od 2005)

třída CLC (od 2008)

třída C (od 2007)

třída CL (od 2006)

třída CLK (od 2003)

třída CLS (od 2004)

třída E (od 2002)

třída G (od 1979)

třída GL (od 2007)

třída GLK (od 2008)

třída ML (od 2005)

třída R (od 2005)

třída S (od 2005)

třída SL (od 2001)

třída SLA (od 2004)

třída SLK (od 1997)

třída SLS (od 2010)

McLaren SLR (od 2003)

Užitková vozidla

Vito

Sprinter

Vario

Viano

Maserati je známý italský výrobce sportovních a závodních vozů. Firmu založili bratři tohoto příjmení v roce 1914 v Boloni. Sídlo i továrna se současné době nachází v Modeně. Patří koncernu Fiat, respektive jeho součásti Alfě Romeo.

Bratři Alfieri, Bindo, Carlo, Ettore, Ernesto a Mario byli automobilovými nadšenci už od počátku 20. století. Alfieri, Bindo a Ernesto stavěli závodní vozy ve firmě Diatto v Turíně. V roce 1926 Diatto ukončil výrobu závodních aut, což vedlo k odchodu už tehdy uznávaného Alfieriho do rodinné firmy jeho bratrů a tím i ke vzniku prvních vozů pod značkou Maserati. Hned s jedním z prvních postavených vozů vyhrál Alfieri závod Targa Florio 1926. Společnost Maserati začala vyrábět vozy se čtyřmi, šesti, osmi a šestnácti válci (což byly ve skutečnosti dva soubežně postavené osmiválce). Mario, který byl především umělec, je považován za tvůrce loga společnosti: stylizovaného Neptunova trojzubce. Ačkoliv nadaný Alfieri zemřel v roce 1932, stavěli Bindo, Ernesto a Ettore vozy vyhrávající různé závody až do roku 1937, kdy své akcie prodali rodině Orsi.

Období vlastnictví rodinou Orsi

Ačkoliv své akcie bratři prodali, pracovali pro firmu i nadále jako konstruktéři. V roce 1940 se továrna přestěhovala do Modeny, kde působí dodnes. V tomto roce její vůz vyhrál závod 500 mil v Indianapolis. Tento výkon značka později několikrát zopakovala. Byla úspěšným konkurentem německým vozům Auto Union a Mercedes. v období druhé světové války byla společnost nucena vyrábět součástky strojů pro armádu. Jakmile válka skončila, vrátila se ihned k výrobě aut, řadou nazvanou A6 (A – Alfieri a 6 – řadový šestiválec), jejíž vozy si v závodech vedly také velmi dobře. To byl poslední projekt bratrů Maseratiových, kteří po uplynutí desetileté smlouvy s Adolfem Orsim odešli a založili nový podnik – O.S.C.A.(zanikl v roce 1967). V padesátých letech jezdil s vozy Maserati argentinský závodník Juan Manuel Fangio, který s nimi vyhrál mnoho závodů, včetně vítězství ve světovém šampionátu v roce 1957 s vozem Maserati 250F. Dalšími projekty z padesátých let jsou vozy Maserati 200S, 300S, 350S, 450S a v roce 1961 následující slavný Birdcage. Po vážné nehodě v závodě Mille Miglia (který byl poté zakázán) v Guidizzolu v roce 1957 se Maserati více a více zaměřovalo na silniční vozy. Hlavní inženýr Giulio Alfieri zkonstruoval šestiválcový vůz Maserati 3500 (2+2 coupe) za použití hliníkového šasi na trubkovém rámu firmy Carrozzeria Touring zvaném superleggera. Tento design byl použit i pro osmiválcový Maserati 5000. Po něm následoval v roce 1962 Sebring navržený italskou firmou Vignale a Mistral Coupé (1963) a Spider (1964), které navrhl Pietro Frua. Jeho návrhem byl i první čtyřdveřový model značky – Quattroporte z roku 1963. O čtyři roky později vzniklo dvoumístné kupé Ghibli, o dva roky později následované verzí convertible.